STOLETÉ JUBILEUM NÁRODNÍHO ZEMĚDĚLSKÉHO MUZEA
Hlavní budova Národního zemědělského muzea (NZM) stojí v Praze na Letné hned vedle svého dvojčete – Národního technického muzea. Spolu s ním byla jako společný projekt postavena v letech 1937–1939 podle plánů architekta Milana Babušky a je dnes významnou památkou českého funkcionalismu. Svému účelu však naplno slouží až od roku 1994. Složitou historii muzea, ale zejména jeho současné vzdělávací a zážitkové aktivity, díky nimž počet návštěvníků rok od roku narůstá, přibližuje v našem rozhovoru generální ředitel NZM Milan Jan Půček.
Přesto, že letos Národní zemědělské muzeum slaví sto let od svého vzniku, nebyla jeho historie úplně jednoduchá, jak to?
Základ muzejní sbírky vytvořily zemědělské předměty vystavené na Jubilejní a Národopisné výstavě v devadesátých letech devatenáctého století a původně byly součástí Národopisného muzea. Záhy po vzniku republiky v roce 1918 vzniklo Československé zemědělské muzeum, ústav pro studium a povznesení venkova, které se zpočátku potýkalo s nedostatkem prostoru, i když fungovaly pobočky
muzea ještě v hlavních zemských městech Bratislavě, Brně a Opavě. Ve třicátých letech vznikl návrh na výstavbu nové hlavní budovy v Praze na Letné jako společný projekt s budovou Národního technického muzea. Těsně po dostavbě ale byla budova zabrána německou okupační armádou a v padesátých letech
zase komunistickým režimem. Národní zemědělské muzeum bylo vykázáno z Prahy a přežívalo ve spíše nedůstojných podmínkách na různých místech republiky. Největším klenotem této doby byli
lidé, kteří v muzeu pracovali a kteří se snažili ochránit cenné sbírkové předměty, historické dokumenty, a také odborně i vědecky pracovat. I díky nim se muzeum v devadesátých letech vrátilo do Prahy.
Nyní se muzeum dočkalo zásadní rekonstrukce…
Ano, díky podpoře našeho zřizovatele, kterým je Ministerstvo zemědělství se nám daří navracet hlavní výstavní budově v Praze její původní koncept. Proběhla rozsáhlá rekonstrukce a nyní zde budujeme nové moderní expozice podle aktuálních trendů, kdy se v muzeu snoubí jeho funkce paměťová, zážitková a vzdělávací. Prezentujeme krásné cenné exponáty a současně využíváme moderní technologie. Vytvořili jsme koncepci muzea jako výkladní skříně zemědělství. Návštěvník postupně projde expozicemi představující jednotlivé obory, jako jsou rybářství, myslivost, zemědělství, nebo třeba i gastronomii. V nadcházejících letech přibydou snad také expozice věnovanélesnictví a potravinářství. Expozice našeho muzea mají takzvaný dynamický koncept. To znamená, že vystavené sbírkové předměty jsou po určité době obměňovány. Nejde proto možná ani tak o to, co neminout, jako spíše o sdělení, že je neustále důvod se k nám vracet.
Kromě expozic pořádáme i doprovodné výstavy, aktuálně například v pražské budově poprvé v historii odhalujeme část dosud nikdy neprezentované Šrobárovy sbírky obrazů realisticky orientovaných malířů z 16. až 19. století. Tato výstava bude k vidění ještě do konce června. Kromě letenské budovy v Praze má ale Národní zemědělské muzeum ještě čtyři mimopražské pobočky: barokní zámek Ohrada nedaleko Hluboké nad Vltavou, empírovou Kačinu u Kutné Hory, muzeum zemědělské techniky v Čáslavi a muzeum vinařství, zahradnictví a krajiny ve Valticích.
Popularita muzea roste, čím to, že jste stále oblíbenější institucí?
Jsme muzeem nejen pro dospělé, ale i pro děti, pro školy a rodiny s dětmi. Myslíme na ně v každé expozici, kde vytváříme takzvanou dětskou linku, máme interaktivní exponáty. Návštěvníci si u nás spoustu věcí mohou vyzkoušet a objevit. Máme i příznivé ceny, protože děti u nás mají až do 18 let vstup zdarma. Každou první neděli v měsíci mají vstup zdarma také všichni pracovníci z resortu zemědělství, například i zahrádkáři, včelaři, rybáři a myslivci.
…celý rozhovor na str. 6
Červen 2018
• Čím žije Praha 6
• Stoleté jubileum Národního zemědělského
muzea – rozhovor s Milanem J. Půčkem
• Noc začne v 19 hodin
– Pražská muzejní noc 2018
• Program divadel Semafor a S+H
• Historické osobnosti v názvech ulic Prahy 6
– Konecchlumského
• Jednoduché, zábavné a zdravé
– Vyzkoušejte netradiční sporty na Ladronce
• Daniel Buben: Čest a pokora jsou tu
na prvním místě (o skupině Allgor)
• Emil Šneberg – Moje vzpomínky
na Vokovice a Veleslavín (III. část)
