zaplatili jsme jisté společnosti s ručením omezeným zálohu na přetěsnění oken a výrobu nových vchodových dveří na chalupě. Nic moc levného, museli jsme si odříci řadu jiných věcí a požitků, ale utěšovala nás vidina toho, že nebudeme nadále částečně topit jen tak nazdařbůh, protože teplo unikalo netěsnícími okny i dveřmi. Byli jsme také hrdí na to, že nebudeme přispívat k lokálnímu oteplení blízkého okolí naší chalupy. Dohodli jsme se s jednatelem společnosti na termínu montáže, já i žena si zařídili všechny pracovní záležitosti, abychom si mohli vzít dovolenou, zakoupili včas jízdenky a těšili se. V předvečer odjezdu na chalupu nám firma zavolala, že kvůli výpadku dodávky dřeva výrobu našich dveří nestíhá a termín musí posunout. Řekli jsme si, že zřejmě zavolali tak pozdě proto, že doposledka měli v plánu zhotovit naše dveře třeba i přes noc, ale nemají z čeho, chudáci. Nešť, stane se, ještě že dali vědět. Dovolenou jsme odvolali a vyhodili lístky na vlak, protože byly koupené přes internet a nešly vrátit.
Druhý domluvený termín jsme se dostavili na chalupu s jednodenním předstihem, abychom s jistotou byli připraveni uvítat řemeslníky ráno v šest, jak bylo domluveno a nezdržovali je případným pozdním příjezdem. Když hodinu před polednem přišli, vysvětlili nám, že dnes stihnou nainstalovat pouze okna a dveře zasadí až následující den.
Následujícího dne poslali SMS, že nemají čím přijet ani čím přivézt dveře, protože přes noc se jim z parkoviště ztratilo auto. Jestli v něm byly i naše dveře, se nezmínili.
Prosti iluzí z hlediska montáže dveří jsme přesto příští týden odjeli opět na chalupu. Už při cestě zvonil mobil a pan jednatel se starostlivě ujišťoval, jakou rozteč zámku a kliky jsme si k novým dveřím koupili. Ulehčeně schválil poskytnutou informaci a ubezpečil nás, že právě vyjíždí a bude u nás cobydup. Truhlář s dveřmi jede souběžně odjinud. Dorazil pouze jednatel. Po hodině začal žhavit mobil a snažil se dovolat truhláři. Asi podesáté se mu to podařilo a mluvil s ním velmi dramaticky. Zachytili jsme slova jako panty, práh, profil, hoblík a pila, takže jsme usoudili, že opravdu probíhá odborný rozhovor. Dveře měly přicestovat odpoledne. Odpoledne dveře opět nikde. Náš dodavatel seděl na lavičce, klel a truhláři se už nemohl dovolat. „Schválně mi to nebere z mého čísla,“ zuřil a postupně si vypůjčil telefony od všech přítomných v dosahu. Truhlář to nebral ani tak. V neděli večer jsme z chalupy odjeli.
Následující dva dny jsme sami zkoušeli volat na číslo uložené v telefonu, které patřilo truhláři. Bezvýsledně, hovor nikdo nezvedal.
Pan jednatel se ozval po týdnu. Pateticky nám sdělil, že truhlář jej zklamal: žádné dveře nevyrobil a emigroval! On sám však svým závazkům dostojí, dveře zhotoví osobně a osadí je – musíme však pár měsíců počkat. To nám už také začalo být jasné. Ještěže jsme si nenechali vybourat staré dveře a hodnotu zálohy už zrealizovali v hotových oknech.
Pomocí internetu jsem složitě zjistil, že telefonní číslo, které mělo patřit truhlářovi, patří vlastní sestře pana jednatele. Nepoužívala ho, protože její přístroj se před několika týdny záhadně ztratil. Jaká to náhoda. Když jsme na jednatele udeřili, konečně přiznal, že nestíhal plnit zakázky, všechny telefonické hovory s truhlářem před námi jenom předstíral a také další důvody si pustě vymyslel. Skvostný herec, ovšem nikoliv charakterní.
Po půl roce (hned na druhý domluvený termín) jsme měli konečně vše pohromadě – okna i dveře. Ironií bylo, že dveře přijel vsadit další jednatel firmy – otec toho prvního. Vůbec netušil, že s naší zakázkou byly takové patálie, objednávku k výrobě dveří dostal od svého syna minulý týden a promptně ji splnil. Když jsme mu řekli, jakou komedii s námi jeho potomek hrál, jenom obrátil oči v sloup: „Když jsem ho neřezal do jeho patnácti let, teď už je pozdě,“ řekl s nadsázkou. No, možná, že až taková nadsázka to nebyla.
Sedím na chalupě v jižních Čechách, je pokročilá noc, vyhlížím Perseidy a vedu hluboké úvahy o budování reálného kapitalismu u nás a o ekonomické krizi, která prý tlačí fi rmy ke snižování cen a poskytování doplňkových služeb zdarma, aby si udržely zákazníky…

Jiří Hruška         

Září 2012

• Čím žije Praha 6
  

• TRAMVAJÍ lze cestovat zpět časem (2.část)
  

• Být tiskovou mluvčí není žádný med,říká tisková mluvčí Mgr. Jitka Zinke
  

• Historické osobnosti v názvech ulic (Bolívarova)
  

• Program divadel Semafor a S+H
  

• Gratulace Zuzaně Hejnové
  

• 19. Břevnovské posvícení
  

• Podzimní hrátky v Písecké bráně