Je toho tolik, o čem bych mohl napsat, tolik co by vás zajímalo, tolik co se všechno děje  a stalo. Ale nestíhám, protože sám to jako čtenář, posluchač a divák ani nestačím pořádně vnímat – takové množství informací více i méně podstatných se na člověka valí z tisku, rozhlasu a televize. A z počítače. A z mobilu – právě jsem dostal další nevyžádanou SMS od nevyžádaného výrobce nevyžádaných ani nevím čeho. Neustálý tok informací dokáže toho, kdo si nedá pozor, tak semlít, že místo, aby byl poučenější, otupí a začne svět i své okolí vnímat poněkud povrchně. V tom okamžiku se z něho stává ideální konzument všech rubrik typu koktejl, revue, ze společnosti apod., což jej oklikou přivede k tomu, nahlížet na všechno jako na jednoduchou černobílou skládanku.
Touha po informacích nekomplikujících nám život a nevyžadující nijak analytickou mysl má tradici od pradávna. Vždyť co jiného dříve byly klepy, drby či pomluvy šířené ústním podáním? Člověka uspokojí, když se dozví cokoliv o sousedech nebo známých, zlomyslně jej potěší, když se něco, co by sám nechtěl zažít, stane někomu druhému, koho třeba ani nezná, má rád zprávy o politicích, umělcích a veřejně známých osobách (všimněte si, že neříkám osobnostech). Tomu všemu se věnují bulvární zprávy a přinášejí je dennodenně specializovaná média, od nichž snad nikdo nic jiného nečeká (doufejme), ale také čím dál častěji i seriózní tituly.
Na stránkách celostátního předního listu se tak dalo dočíst o herci Johnovi Travoltovi, jenž se musel vyrovnat s další ranou osudu – oba jeho domácí mazlíčci zahynuli při nehodě na letišti v americkém státě Maine.Psy přejel letištní vozík. Podle mluvčího letiště to byla nešťastná souhra okolností, neboť mnoho letů přistává a odlétá bez jakéhokoli incidentu. Travolta ani jeho žena se prý k události nevyjádřili. Je to smutné, ovšem článek má podobně významnou informační hodnotu, jako ten referující o dopadení zločince v Austrálii, k jehož identifikaci tamní policie použila rozbor krve odebrané z nacucané pijavice. Pijavici nalezla na místě činu a byla původně přisáta na zlosynovi. Muž se k ozbrojené loupeži posléze skutečně přiznal.
Pikantní je, že v poslední době se v některých případech stírá hranice mezi bulvárními a vážnými zprávami, a to především proto, že objekty zpráv jsou až příliš často samy o sobě nedůvěryhodné.Navíc může čtenáře mást i to, když jsou některé události popisovány slovy, která díky politickému slangu nabyla na jiném významu. A tak může být překvapením, že článek s velkým titulkem Dinosauři v metropoli se poprvé probudili pojednává o otevření zábavního parku v Praze plného druhohorních zvířat a nikoliv o politickém vývoji, zatímco sloupek Čeští Honzové pomalu balí komentuje měnící se zvyky Čechů při hledání práce v zahraničí a nikoliv anabázi kolem odchodu některých ministrů z vlády a Skrytá hrozba nul a jedniček je nevinný článek o závislosti lidstva na výpočetní technice.
I ve sportovním zpravodajství dochází k roztomilostem. Třeba jeden ruský sportovní novinář ve svém komentáři o českém hokeji neustále vyzdvihoval jakéhosi Židličkina. Měl na mysli Židlického.
Omyl ve jménu může být způsoben i maličkostí, např. opakovaným použitím vzoru dopisu z počítače. Mému kamarádovi, který v práci zastával důležitou marketingovou pozici, chtěla jedna firma učinit významnou oficiální obchodní nabídku. Několikrát si její pracovníci ověřovali kamarádovo celé jméno, zjišťovali všechny jeho tituly před i za jménem a přesný název jeho funkce. Od sekretářky si nechali vše potvrdit i písemně, aby se náhodou nepřeslechli. Když dlouho připravovaný dopis kamarádovi přišel, začínal slovy: Vážená paní Kučerová!

Jiří Hruška

Červen 2011

• Čím žije Praha 6
  

• Rozhovor se starostkou MČ Prahy 6 Ing. Marií KOUSALÍKOVOU
  

• OBEZITA JE CHRONICKÁ NEMOC, říká profesor Mojmír KASALICKÝ (1.část)
  

• Historické osobnosti v názvech ulic (Jírova)
  

• Zajímavosti ze života živočichů
  

• Program divadel Semafor a S+H
  

• Promenádní koncerty ve Hvězdě 2011
  

• Putovní výstava ELVIS PRESLEY